Očkování proti Covid-19
V ordinaci se všichni ptáte:
COVID-19 – očkovat X neočkovat ?
ANO, očkovat ! V tuto chvíli je to jediná cesta ze situace, ve které jsme.
Pokusila jsem se pro své pacienty, jednoduše shrnout základní, v tuto chvíli dostupné informace:
-doposud nebylo jednoznačně prokázáno, že onkologičtí pacienti (ať už na aktivní léčbě nebo bez ní) mají vyšší riziko nákazy a závažného průběhu infekce COVID-19, v dokumentu Strategie očkování proti Covid MZČR nejsou obecně onkologičtí pacienti upřednostněni (jako rizikovější jsou hodnoceni pouze pacienti s hematoonkologickými onemocněními)
– pro Vás – mé ambulantní pacienty bude očkování přístupné ve 2.vlně, která se plánuje na období únor-duben, k očkování se bude možno koncem ledna registrovat (telefonicky, přes internet, praktického lékaře) se zadáním základních informací, dle kterých se bude stratifikovat pořadí dle rizikovosti – věk (upřednostněny osoby 65 let+ , v pořadí od nejstarších), chronická onemocnění (cukrovka na léčbě, obezita s BMI nad 35, chronická respirační onemocnění, dialyzovaní, těžká onemocnění srdce a jater, pacienti s léčbou cíleně ovlivňující imunitní systém (imunosuprese) apod)
– u vakcín, které budou dostupné v ČR, je hlavní složkou vakcíny antigen glykoprotein Spike (S), který je klíčový pro průnik koronaviru do buněk. Žádná z vakcín, a to ani vakcíny na bázi adenovirů, nemá potenciál způsobit diseminované virové onemocnění, ani u oslabených jedinců. Hlavními nežádoucími účinky jsou horečka a lokální reakce v místě aplikace. Možné, ne však časté, jsou závažné alergické reakce, a to především u osob s anafylaktickou reakcí na potraviny či léky v anamneze. Údaje o bezpečnosti se nepochybně budou časem upřesňovat.
– podklady pro vzájemné srovnání vakcín zatím neexistují.
– do klinických zkoušek vakcín nebyl zapojen dostatek pacientů s aktivním onkologickým onemocněním nebo s nádory v anamnéze. Proto nemůžeme jasně odpovědět na otázku, zda efekt vakcíny bude stejný jako u běžné populace.
-pokud je to možné, uvedené vakcíny by se u onkologických pacientů měly podávat nejméně 2 týdny před zahájením systémové onkologické léčby (to málokdy zvládneme takto naplánovat, s každým jedincem, bude-li potřeba, prodiskutujeme individuálně, s ohledem na riziko nákazy a jejího nepříznivého průběhu u daného pacienta a také s přihlédnutím k aktuální epidemiologické situaci). Hlavním rizikem očkování během léčby je, že vakcinace nemusí mít dostatečný ochranný účinek a tito pacienti by se měli nadále chránit dodržováním známých preventivních opatření (rouška, mytí rukou, dodržování bezpečných rozestupů, v místnostech větrání,dostatek vitaminu C, pravidelný pohyb !).
– Zda je vhodné a účelné u pacientů s potenciálně nedostatečnou odpovědí na vakcinaci její účinnost kontrolovat například sérologicky- z krve (běžně je možné kontrolovat imunitu protilátkovou, buněčnou běžně nenabíráme), není dosud známo.
– rovněž zatím neexistují oficiální informace pro strategii vakcinace u osob, které již COVID-19 prodělaly. Doporučuje se minimálně 90 dnů po prodělání onemocnění neočkovat, následně, jak uvádí Česká společnost alergologie a imunologie, lze zvážit kontrolu hladiny vlastních protilátek a dle hodnot až očkování u těchto osob indikovat. V tuto chvíli nemáme žádná oficiální data, která by umožňovala srovnání úrovně imunity po prodělaném onemconění a imunity po očkování. Zde je v tuto chvíli vhodné vyčkat vývoj situace a dalších znalosti, které budou v průběhu roku 2021 přibývat.
Tyto základní informace jsem čerpala z oficiálních zdrojů odborných společností, dokumentu MZČR a dalších mnohých jednotlivých článků. Snad zodpoví alespoň Vaše základní otázky.
https://www.csaki.cz/dokumenty/stanovsiko_k_ockovani.pdf
MUDr.Karolina Kašparová v.r.